O Dašce

Narodila se v roce 1989 v Ostravě.
Vystudovala fyzioterapii v Olomouci a ráda pomáhá lidem, ale nejšťastnější je s batohem někde na horách.
Bojí se výšek a potřebuje alespoň jednou denně teplé jídlo, nebo kafe. Miluje vaření, spaní na zemi a koukání do ohně.

Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.
– Václav Havel

 


O Jakubovi

Narodil se v roce 1986 ve Frýdku-Místku.
Přestože vystudoval informatiku, která ho stále baví, je tělem i duší horolezec.
Miluje pohyb v horách, pořizování fotografií, grafický design a vše co mu Daška uvaří, teda kromě polenty! 🙂

Běž a ochutnej svobodu horolezce…
Vylez na hory a naslouchej jejich dobrým zprávám.
Mír přírody bude v Tobě proudit tak jako paprsky Slunce září na stromy.
Vítr do Tebe navane svou svěžest a bouře svou sílu.
A starosti z Tebe opadnou jako listy na podzim.
– John Muir


Náš příběh

Potkali jsme se v Beskydech v roce 2011, ale náš příběh začínáme psát až v Turecku v červnu 2013. Během tří týdnů procestujeme východní část Turecka a zažijeme dobrodružství, o kterých jsme jenom do té doby snili. Zpátky do České republiky se vracíme společně a od té doby podnikáme všechny menší i větší výlety ruku v ruce.

Po roce ale zjišťujeme, že bydlení v centru rušné Ostravy není tím pravým ořechovým a v listopadu 2014 se přesouváme na Jižní ostrov Nového Zélandu. Po měsíčním cestování se usazujeme v kouzelném městě jménem Wanaka. Máme byt, práci, kamarády a taky dostatek času na výlety po okolních kopcích. Ale i přesto, že si nás Nový Zéland získal od první chvíle, naše srdce patří do Beskyd a víme, že se tam chceme jednou vrátit.


O projektu

Je čtvrtek dopoledne 24. listopadu 2016, venku poprchává a my se zrovna dodívali na poslední díl seriálu Trabantů na jejich cestě po Austrálii, přes Indonésii do Bangkoku.
Najednou do sebe vše zapadá a je nám jasné, že nás čeká cesta domů. Tím, že nás od domova dělí půlka světa, tak ne ledajaká.

Budeme cestovat jenom tak s batohem?
Co takhle koupit auto? Nebo kolo?
To leda elektrokolo, jinak bychom se ušlapali!

A pak na internetu narážíme na pojem bikepackingMyšlenka minimalistického cestování a pohybu po vlastní ose nás nadchne, a potom už nepustí.
Od té chvíle vymýšlíme a hledáme různé informace a možnosti, ale plán je víceméně dán:

V říjnu 2017, kdy nám vyprší pracovní víza, vyrážíme na cestu napříč Novým Zélandem, poté přeletíme do Thajska a dále po zemi na kolech s příležitostnými přesuny vlakem. A pokud vše půjde dobře, tak na podzim roku 2018 bychom rádi dorazili domů.

Vtipný fakt: Rozhodně nejsme žádní profi bajkeři, vlastně ani bajkeři. Nikdy jsme nic podobného nepodnikli. Kola jsme využívali především na cestu do práce, popřípadě popojíždění okolo domova. Ale milujeme dobrodružství, výzvy a překonávání sama sebe (a našich strachů). A o tom celém ta naše cesta bude.

Pokud vás náš příběh zaujal a chcete se stát jeho součástí, můžete nás podpořit a pomoct nám zrealizovat naše sny…