Centrum města Chiang Mai

Thajsko! Naše první opravdové dobrodružství. Země, kterou jsme nikdy nenavštívili, jejíž jazyk neovládáme a možnost následování cyklostezek je téměř rovná nule. Po úspěšném průstupu imigrační kontrolou a vyzvednutí zavazadel jsme byli vyzvednuti panem Pond a odvezeni do našeho pronajatého apartmánu. Při prvním vstupu do našeho základního tábora jsem se cítil trochu nepatřičně. Byt byl krásny, možná až moc krásný na to, aby v něm přespávali dva bikepackeři a jejich dvě kola. Venku je horko a tak jsme rádi za klimatizaci, kterou ale z aklimatizačních důvodů nastavujeme na 25°C. Po odpolední procházce městem, ochutnání thajského zeleného curry (sakra pálivé) a koupení thajské sim karty (550THB za AIS simku s měsíčním předplatným a neomezeným internetem) se pouštím do skládání kol. Vše jde hladce, kola jsou v pořádku. Můžeme vyrazit na večeři. Poprvé ochutnáváme Thajský dopravní chaos a Mango Sticky Rice (slepenou rýži s mangem).

Noční Food Market v Chiang Mai 1

Další den ráno vyrážíme na lov snídaně. Thajskou dopravdu si oba dva užíváme s úsměvem na tváři. Dále na programu dne byly prohlídky chrámů a noční food market. Taky jsme se museli zorientovat v místních potravinách, abychom mohli nakoupit zásoby jídla na naše cesty. Samo zásobování je hodně záludný úkol. Zaprvé, protože jsme vegetariáni a zadruhé protože tady není tak široká paleta sušených potravin jako na Novém Zélandu. Když jsme se večer šli najíst na jeden z food marketů a vrátili se ke kolům, pořádně nám zatrnulo. Kola byly pryč! Na místě kde stála jen přešlapoval jeden člen security marketu a policista. S hrůzou v očích jsem se jich ptal, jestli neviděli dvě kola a v hlavě se mi honily myšlenky, že by to byl konec naší cesty. Načež strážníci zákona řekli, „No Parking here. Bike park there.“ ukazujívší směrem k zaparkovaným mopedům. Vděčně se jim ukláním a pospíchám směrem, kterým ukazovali. Na první pohled naše kola nebyly vidět, ale byly tam! S obrovskou úlevou a vděčností, že máme kola a jsme bez pokuty se vracíme zpět mezi stánky a zajídáme stres.

První výhledy do krajiny

Třetí den vyrážíme na cestu. Docela nám trvalo ošatit naše kola do brašen a nabalit je, ale nakonec jsme to zvládli. Po desáté opouštíme apartmán, děkujeme našemu hostiteli a vyrážíme na snídani. Pak ještě nakoupit jídlo a po poledni opouštíme město Chiang Mai. Máme radost, že jsme opět v sedlech a jedeme vstříc novým dobrodružstvím. Po rovině to docela sviští a ani nám nevadí teplota a vlhkost vzduchu. To vše jen do prvního prudšího stoupání. Se ztrátou rychlosti se zvyšuje teplota jak vzduchu, tak těla a my se začínáme vařit. Já tomu ještě přidávám svou ctižádostí, protože všechny kopce musím přece vyšlapat! Blbec! Thajské cesty ve stoupání spíše připomínají segmety lyžařských sjezdovek, krátké a prudké. Ačkoliv Daška volí konzervativní přístup a většinu stoupání kolo tlačí, teplo ji dává zabrat.

Daška Bikepusher

Protože jsme v zimním období sucha, dny nejsou moc dlouhé. Slunce zapadá před šestou odpoledne a s našim pozdním startem jsme se tak tak dostali na náš nejvyšší bod dnešního dne, kde bychom měli kempovat. Poprvé chybujeme. Cestou jsem nekoupil benzín do našeho vařiče, a tak nemůžeme kempovat, respektive nemáme si jak převařit vodu, tak abychom ji mohli bezpečně pít. Hledáme nějaké ubytování a bereme první, které se nám nabídne. 1500THB! To je cena za naši první noc a nezkušenost. Bereme, máme sprchu, postel a varnou konvici. Pro dnešní noc jsme v pohodě. Ráno musíme vyrazit brzo.

Mindful Farm

Den číslo dva začíná slibně, vyšlapeme do sedla a pak následuje 20km sjezd. V poledne jsme v menším městečku zavném Samoeng. Kryjeme se před poledním sluncem, kupujeme oběd, vodu a i Iced Thai Green Tea with Milk (Ledový zelený čaj s mlékem). Po druhé odpoledne vyrážíme na další část našeho dne. Kopce a horko jsou neúprosné a brzy máme s Daškou oba dost. Druhá chyba, kterou jsme udělali byla ta, že jsme chtěli projíždět džunglí v odpoledních hodinách a nepočítali s brzkým stmíváním. Nakonec padlo rozhodnutí ústupu a vyhledání ubytování v nejbližší vesnici. Tady nám nejvíce přichází vhod thajská sim s neomezeným internetem a 4G signálem i v té nejzapadlejší vesnici. Strejda Google nám napověděl jakým směrem se vydat a tak jsme jeli. Objevujeme krásy malých thajských vesnic a jejich pohostinost. Další den a noc trávíme v Mindful Farm, kde pan Pinan vede projekt organic (bio) farmaření, meditace, jógy a mindfulness (pozornosti v tom co děláme). Na Mindful Farm může přijít kdokoliv se chce přiučit v některém z výše zmíněném okruhu.

Pokusy stopování z Pai

Po naši neplánované zastávce se vydáváme dále. Vyrážíme dále na sever na spojnici měst Chiang Mai a Pai do ubytování Cool Banana Homestay. Ačkoliv naše trasa má hodně stoupavý profil, cesta utíká rychle a kolem poledne jsme tři kilometry od našeho cíle. Odpočíváme v jednom stánku srkajíc Iced Green Tea, načež zjišťujeme, že nemáme dostatečnou hotovost na zaplacení našeho ubytování. Naštěstí nám z problému pomáhají tři Nizozemci, vyrážíme se ubytovat. Ubytovaní v super bambusové chatce si ale ten večer neužijeme. Rozhodli jsme se stopovat do Pai, abychom mohli vybrat peníze z našeho účtu. Narážíme potřetí na neznalost místního systému. Do Pai přijíždíme po páté hodině odpoledne, načež poslední autobusový spoj ve směru zpět na Chiang Mai jede v pět hodin. Zkoušíme naše štěstí a stopujeme zpět. Za půl hodiny byla tma jako vy pytli a já googlím nějaké ubytování. Naštěstí pro nás, Pai je městečko baťůžkářů, takže najít ubytování není těžké. Jsme v kraťasích, tričkách s krátkým rukávem, peněženkou, pasy a foťákem. Minimalismus jak má být. Tahle nehoda není náhoda a tak si můžeme užívat noční market a snídani v Pai. Po Pai nakonec zůstáváme v Cool Banana Homestay dvě noci, kdy jedno dopoledne pomáháme Peterovi (majiteli Cool Banana) na stavbě jeho nové restaurace a pizzerie. Další dobrodružství nás čeká v národním parkuHuai Nam Dang.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

%d blogerům se to líbí: